Pomoc dobrovolníků

Akce: Asistované profesionální přátelství

Dobrovolník: Věra Moravcová, CSS Back Office specialista T-Mobile

Koho podporuji: Péče o duševní zdraví

Co je třeba dělat: Od začátku roku 2016 pracuji v organizaci Péče o duševní zdraví jako dobrovolník, kdy se věnuji především činnosti, tzv. asistovanému profesionálnímu přátelství. V praxi to znamená socializaci duševně nemocných klientů, jejich začlenění do běžného společenského života a pomoc při aktivním využití volného času. Činnosti a aktivity pro nás tak běžné, jsou velmi náročné pro lidi trpící duševní poruchou. V současné době se věnuji třem klientům postiženým schizofrenií.

A co se mi povedlo: Na jednom z mých klientů pociťuji velkou změnu ve vztahu ke mně i ke svému okolí. Je znát, že jsme odbourali prvotní nedůvěru a silné úzkosti v blízkosti většího počtu lidí. Teď běžně chodíme do kaváren i posilovny a klient je schopný si i sám zajít do knihovny nebo na nákup do obchodního centra.

Proč pomáhám: Svůj volný čas trávím smysluplně a mám možnost pomoct potřebným, což mě naplňuje. Navíc se o problematiku duševních nemocí zajímám a mám tak skvělou příležitost naučit se něco nového, včetně vzdělávání se na různých kurzech a seminářích.

A proč pomáhám zrovna tady: Duševní nemoc je nemoc jako každá jiná. S lidmi s duševní poruchou se v běžném životě denně setkáváme, aniž bychom o tom vůbec věděli. Odborná pomoc většinou bohužel spočívá pouze v tom, jaké léky by měl nemocný člověk brát, ale Péče o duševní zdraví se zaměřuje na tu, dle mého, nejdůležitější stránku pomoci, a to psychosociální rehabilitaci.

Akce: Polívková smršť

Dobrovolníci: Kristýna Fryšová, Jana Knězová a Michael Sidó, oddělení interní komunikace T-Mobile

Koho jsme podpořili: Neziskovou organizaci ERGO Aktiv, která poskytuje podporu lidem po prodělané cévní mozkové příhodě či jiném získaném poškození mozku a pomáhá jim při návratu do aktivního života a při řešení celkové nepříznivé sociální a životní situace.

Co bylo třeba udělat: V rámci gurmánského benefičního projektu jsme se ve stánku na pražském Andělu snažili prodat co nejvíce porcí staročeské zelňačky podle rodinného receptu šéfkuchaře TOP Hotelu Praha Zbyňka Ženíška.

A co se nám povedlo: Během jednoho dne se nám podařilo získat částku téměř 20 000 Kč na rehabilitaci a pomoc při návratu do normálního života klientům ERGO Activ, kteří si péči nemohou dovolit z vlastních zdrojů.

Proč pomáháme: Uvědomujeme si, že ne každý se těší pevnému zdraví nebo stabilní sociální situaci. Pokud to jen trochu můžeme změnit a někomu pomoci, jdeme do toho.

A proč zrovna tady: Polívkovou smršť jsme si vybrali, protože jsme věděli, komu a proč pomáháme. Navíc se nám líbilo, že jde o celodenní aktivitu na čerstvém vzduchu a že jí můžeme účastnit v plném složení našeho týmu. Díky tomu jsme spolu mohli trávit čas jinak, než je tomu každý den v kanceláři.

Akce: Komunikace projektu Muži proti rakovině

Dobrovolník: Ivo Mareček, senior specialista on-line marketingu T-Mobile

Koho jsem podpořil: Nadační fond Muži proti rakovině, který se snaží popularizovat téma rakoviny prostaty a její prevence. I když je rakovina prostaty nejčastějším zhoubným nádorem mužů, nemluví se o ní zdaleka tolik, kolik by bylo třeba.

Co bylo třeba udělat: V rámci projektu jsme se snažili přijít s možnostmi, jak zviditelnit nejen nadační fond, ale i téma jako takové. Nakonec jsme se zaměřili na internet. Je to ideální medium, kde mohou muži získat o rakovině prostaty informace, aniž by se museli bát ztráty anonymity (což je v případě tohoto onemocnění jedna z velkých bariér pravidelné prevence).

A co se mi povedlo: Spolu se zástupci nadačního fondu se nám podařilo navrhnout novou strukturu webu a připravit potřebné dokumenty tak, aby se na něj podařilo zajistit finanční prostředky a mohl se zrealizovat (dnes na www.muziprotirakovine.cz). Web se postupně stává centrálním informačním bodem pro všechny vzdělávací aktivity nadačního fondu.

Proč pomáhám: Je to radost. Zkuste to taky.

A proč jsem pomohl zrovna tady: Spousta případů rakoviny končí špatně jen kvůli nedostatku prevence. Nikdy nevíme, kdy nás něco takového může potkat také. Fond navíc dělají skvělí lidé, kterým bych kdykoliv pomohl znovu.

Akce: Volnočasové aktivity dětí z dětských domovů

Dobrovolník: Lucie Matějková, koordinátor právních služeb a ochranných známek, Dobrovolník T-Mobile, 2015

Koho podporuji: Dobré víly dětem a Opři se

Co je třeba dělat: Jsme skupina dobrovolníků, která úzce spolupracuje s několika dětskými domovy ve Středočeském kraji. Snažíme se být dětem oporou a být s nimi tam, kde s nimi nemohou být rodiče – ať už na jejich vystoupeních na vánočních besídkách, divadelních představeních či na sportovních akcích.

A co se mi povedlo: Pro děti pořádáme nejrůznější akce – jednodenní, víkendové, ale i týdenní, od výletů či návštěv tržišť přes letní tábory až po zimní lyžařské výcviky. Jezdíme za nimi po celý rok a pořádáme pro ně doučování, dílny nebo zájmové kroužky jako třeba fotografování a kurzy animace. Pomáháme dětem, aby věděly, že i když byly na cestu vyslány samy, stojí za nimi někdo, o koho se mohou opřít.

Proč pomáhám: Nejspíš jsem chtěla něco změnit a někomu pomoci. Tak jsem pátrala, kde bych mohla být k užitku a našla jsem.

A proč pomáhám zrovna tady: Dává mi skvělý pocit, že mohu pro někoho udělat něco, co mně přijde samozřejmé, a jemu to mění svět. Dává mi spoustu energie, když vidím, že to, co děláme, má smysl. Navíc mám kolem sebe úžasné kolegy a kolegyně, kteří chtějí pomoci. A v neposlední řadě mi dobrovolnictví dalo možnost potkat spoustu nových lidí, kteří mají můj obdiv.

Akce: Instruktor a trenér mentálně postižených sportovců

Dobrovolník: Petr Macák, Office Management Services Specialist, Dobrovolník T-Mobile, 2013

Koho podporuji: České hnutí speciálních olympiád (ČHSO)

Co je třeba dělat: Dělám, co je potřeba. Lyžařského instruktora, rozhodčího na turnajích ve stolním tenise nebo pomáhám při přípravě projektů.

A co se mi povedlo: Za úspěch, u kterého jsem jako trenér byl přítomen, považuji zisk medailí na ZOH v Pyeong Changu 2013 a LOH v Los Angeles 2015 - pro zájemce více na www.specialolympics.cz/historie. Věřím, že naši sportovci budou úspěšní i na dalších olympiádách.

Proč pomáhám: Do prostředí osob s mentálním postižením jsem se dostal náhodou v roce 1995. Celorepublikový sportovně-rehabilitační tábor těchto sportovců se konal v rekreačním středisku, které jsem provozoval. Od té doby s nimi spolupracuji a postupně jsem se dostal až k trenérství v ČHSO.

A proč pomáhám zrovna tady: Práce s mentálně postiženými sportovci je relax a také sebereflexe. Někdy je dobré podívat se na svět jejich očima, a také mě baví vidět jejich čistou radost z dosažených úspěchů. Nechci být za každou cenu u všeho, ale pomáhám tam, kde jsem platný a kde je to efektivní. To je práce se sportovci a pomoc při boji o finanční krytí aktivit ČHSO.

Akce: Canisterapie a záchranářská kynologická práce

Dobrovolník: Alice Selby, Senior manažerka regulace, Dobrovolník T-Mobile, 2016

Koho podporuji: Domov Kolešovice, Helppes a Záchranná brigáda kynologů Praha

Co je třeba dělat: Canisterapie je metoda pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa. Pes a canisterapeut mohou provádět sociální rehabilitaci v léčebnách, stacionářích, seniorských domovech a zařízeních pro tělesně, smyslově nebo mentálně postižené. Kromě canisterapie jsem členem Záchranné brigády kynologů Praha. Záchranní psi jsou úspěšní při vyhledání pohřešovaných ve volných i těžce prostupných terénech, sutinách, štolách, vodních plochách, případně i na lavinovém poli.

A co se mi povedlo: V canisterapii jsem našla vhodný způsob komunikace se seniory tak, aby moje návštěvy se psem opravdu přinášely radost do jejich životů. V záchranařině se mi daří plnit náročné podmínky kladené na čekatele záchranné brigády tak, abych se stala jejím členem.

Proč pomáhám: Když se moje dcera osamostatnila, mohla jsem si dovolit dělat věci, které mě vždycky lákaly, ale neměla jsem na ně dostatek času. Ty jsem chtěla spojit s nějakou prospěšnou činností.

A proč pomáhám zrovna tady: Pro seniory a vážně zdravotně postižené je canisterapie často jediným rozptýlením v jejich nelehkém životě. Kontakt se psem jim dává možnost naprostého otevření se bez obavy z neporozumění či odmítnutí. Pokud jde o záchranářský výcvik, dobře vycvičený pes má potenciál zachraňovat se svým psovodem lidské životy. Nicméně cesta k tomu je dlouhá a nelehká.

Akce: Administrativní podpora lokálního projektu Lesní školy/školky a organizací zabývajících se péčí o seniory a o nevyléčitelně nemocné a odložené pejsky.

Dobrovolník: Marta Krupičková Lígrová, koordinátor správy smluv, Dobrovolník T-Mobile, 2017

Koho podporuji: Lesní škola a školka V Hájence, hospic Dobrý Pastýř a Jezevčíci v nouzi

Co je třeba dělat: V Hájence pomáhám se vší administrativou, která se vyskytne a nikoho nebaví. Spravuji webové stránky, sociální sítě a pomáhám s vytvářením projektů na granty. Do hospice nyní nárazově jezdím pomáhat při různých charitativních akcích. Pro jezevčíky se snažím shánět prostředky na provoz a taky pomáhat na akcích.

A co se mi povedlo: Nejhmatatelnější je asi vytvoření webových stránek pro Hájenku. Na ty jsem hrdá obzvlášť, protože bylo nutné je spustit během dvou dnů. Další úspěchy jsou spíše drobné radosti, které může člověk přinést jiným bytostem do života, byť třeba jen na krátkou chvíli.

Proč pomáhám: Asi bych to ani nenazvala pomáháním. Dělám to, co mě baví, a když vidím, že to někde může být k užitku, je to o to větší zábava.

A proč pomáhám zrovna tady: Všechny tři oblasti jsou mi blízké - senioři, psi i lokální projekt Hájenky. Příběhy zaměřené tímto směrem se mě osobně dotýkají a ve všech nesmírně obdivuji osoby, které za projekty stojí.

Akce: Služby pro osoby se sluchovým postižením, práce pro nevidomé.

Dobrovolník: Zdeněk Bumbálek, hlavní architekt, divize technologií, Dobrovolník T-Mobile, 2018

Koho podporuji: Sociální podniky Transkript online a TextCom, které zaměstnávají nevidomé písaře. Ti poskytují své služby neslyšícím.

Co je třeba dělat: V ČR žije dle odhadů České unie neslyšících cca 500 000 osob se sluchovým postižením. Pouze 8 - 12 tisíc z nich ovládá znakový jazyk. Přesto ve společnosti přetrvává mylná představa, že neslyšící člověk automaticky umí znakovat a nemluví. Skutečnost je taková, že drtivá většina lidí se sluchovým postižením přišla o sluch během života, ovládá češtinu a z důvodu svého hendikepu preferuje její psanou formu. Právě těmto lidem nevidomí přepisovatelé pomáhají a pomocí mobilní aplikace jim zprostředkovávají online přepis mluvené řeči. Neslyšící tak mají jistotu, že rozumí vždy správně a mohou tak vést plnohodnotný dialog. Aplikace nově umožňuje za pomoci online přepisu i telefonovat.

A co se mi povedlo: Podařilo se mi vybudovat dva sociální podniky, které jsou ekonomicky soběstačné a vytvořily dohromady již 13 pracovních pozic pro nevidomé a neslyšící osoby. Misí obou podniků je přetvářet hendikep v pracovní benefit. Jsem moc rád, že se podařilo toto motto uvést ve skutečnost. Za dobu existence obou podniků jsme poskytli již téměř 60 tisíc přepisů neslyšícím osobám, z nichž více než 90 % bylo zdarma pro nekomerční účely. Společnosti pravidelně pořádají společenské a kulturní akce pro neslyšící, kde zajišťují jejich přepis zdarma.

Proč pomáhám: Práce pro sociální podniky mi dává zajímavou možnost srovnávat svět korporátu a malého startupu. V neposlední řadě mě práce s nevidomými kolegy neskutečně nabíjí, protože z jejich přístupu k životu a překonávání překážek bychom se mohli všichni hodně naučit. Ačkoliv je pro mě Transkript stále o tom, že mě to baví a dělá radost, je to dnes velmi i o zodpovědnosti, protože naše firma dává práci lidem, pro které není tak snadné ji najít jako pro mě nebo další kolegy z T-Mobile.

A proč pomáhám zrovna tady: S problematikou komunikace osob se sluchovým postižením jsem přišel do kontaktu na vysoké škole, kde jsem se shodou okolností dostal k řešení technického systému umožňujícího online přepis pro neslyšící. Dozvěděl jsem se, že většina osob se sluchovým postižením neovládá znakový jazyk a kvůli svému hendikepu preferují psanou formu češtiny. Jako technik jsem si dokázal snadno představit řešení v podobě mobilní aplikace, která by těmto lidem mohla pomáhat a zajistit přepis mluvené řeči kdekoliv s připojením k internetu. Po dokončení vývoje prototypu jsem pak musel řešit otázku, jak službu udržitelně financovat a kde najít přepisovatele, kteří by u této práce chtěli dlouhodobě zůstat. Tak vznikl Transkript a zaměstnávání nevidomých přepisovatelů. Vytvořili jsme model, kde jedna skupina lidí s hendikepem pomáhá druhé a jsou v tom lepší než běžná populace.